Podrobnosti, léčba a co nešlo zařadit:Deprese, úzkosti i schizofrenie

Mánie a deprese

Poruchy emocí

Co se vám vybaví, když se řekne blázen? Pravděpodobně si představíte člověka, který se bezdůvodně směje anebo naopak roní slzy pro maličkost. Každý člověk dává nějakým způsobem najevo, co cítí, jakou má náladu. Lidé se ve svých pocitech mohou výrazně lišit, je těžké stanovit nějakou normu. Ale existují určité hranice, a pokud jsou překročeny, hovoříme o poruše emocí.

Jaké existují druhy emocí? Základní je rozdělení na emoce kladné a záporné, zjednodušeně radost a smutek. Dále rozlišujeme emoce krátkodobého a dlouhodobého charakteru. Afekt je krátkodobá, bouřlivá reakce. Hněv, radost, úžas, děs, nadšení, to vše jsou afekty. Dlouhodobé emoce označujeme pojmem nálada.

Dramatický průběh má takzvaný patický afekt. Jedná se o prudký výbuch emocí, vzteku, hněvu, na jehož vrcholu má člověk krátkodobě zastřené vědomí, neví, co dělá, a na tento okamžik se nepamatuje. V takové chvíli se může dopustit agresivního jednání jako je fyzické násilí, vražda nebo sebevražda. Za takový čin nenese dotyčný odpovědnost.

Deprese

Deprese je pojem, který bývá často používán jako označení smutné nálady. Smutná nálada je ovšem pouze jednou složkou skutečné deprese, tak, jak je chápána v psychiatrii. Součástí deprese je zároveň i zpomalené myšlení a dokonce i pohyb je omezen. Tvář nemocného vyzařuje beznaděj, úzkost, smutek, řeč je tichá, pomalá, myšlení je jednotvárné, postižený hůře chápe.

Příčin deprese je mnoho. Mnohdy je však obtížné nějakou konkrétní odhalit. Je-li zjevná, je situace méně závažná. Deprese může ale vzniknout i bez určitého důvodu. Taková forma má těžký, dlouhodobý průběh. Nálada nemocného je hluboce ponurá, přičemž nejhorší bývá u tohoto typu z rána a k večeru se lehce zlepšuje.

Ze známých příčin se na vzniku deprese podílí například alkoholismus, užívání některých léků, celková onemocnění organismu. Zajímavá je sezónně se vyskytující deprese z nedostatku světla. Nálada může být ovlivněna i teplotou a tlakem vzduchu.

Depresivní člověk se ale nemusí projevovat výhradně špatnou náladou. Deprese se může skrývat nenápadně i za poruchami spánku, nesoustředěností, ztrátou zájmu o sex nebo hubnutím. Velkým nebezpečím deprese jsou sebevražedné myšlenky následované i pokusem o sebevraždu.

Mánie

Naprostým opakem deprese je mánie. Příznaky jsou stejné, jen na opačné straně stupnice. Nálada je nepřiměřeně veselá, nadnesená. Myšlení je urychlené až překotné, pohyby jsou živé, výrazné, nadbytečné. Pacienti nevydrží sedět, jsou neustále v pohybu, dramaticky gestikulují. Mohou se objevit tendence k rychlému jednání, dokonce i k agresivitě. Nemocný málo spí, věří si, nesnese kritiku. Vytváří si nereálné plány, utrácí peníze, i jeho sexuální aktivita je nadměrná.

Bipolární porucha

Název naznačuje, že půjde o kombinaci dvou protikladů. Mluvíme o ní při střídání dobré a špatné nálady, mánie a deprese. Bývá rovněž označována jako maniodepresivní porucha. Nálady se střídají po několika měsících, někdy je mezidobí, v němž je pacient bez obtíží. Pro střídání fází neexistuje žádné pravidlo. Většinou však převažují deprese. Těch také přibývá s věkem.

Léčba poruch nálady

Tak jako u ostatních psychických onemocnění, i zde se využívá kombinace několika typů terapie. Léků, antidepresiv, existuje několik generací. Obecně u nich platí pravidlo, že účinek se projeví až po několika týdnech užívání a léčba je dlouhodobá. Uplatňuje se samozřejmě psychoterapie. V některých případech připadá v úvahu i elektrokonvulzivní terapie.

Léky používané u depresí

Volně podle materiálů 1.LF UK

ANTIDEPRESIVA

1. generace antidepresív (TCA, TeCA - tricyklická a tetracyklická)
amitriptylin - AMITRIPTYLIN
nortriptylin - NORTRILEN
imipramin - MELIPRAMIN
klomipramin - ANAFRANIL, HYDIPHEN
dosulepin - PROTHIADEN
dibenzepin - NOVERIL
maprotilin - LUDIOMIL, MAPROTILINE

2. generace antidepresív
viloxazin - VIVALAN

3. generace antidepresív (SSRI - selective serotonin reuptake inhibitors)
fluvoxamin - FEVARIN
fluoxetin - DEPREX, DEPRENON, PROZAC, PORTAL, FLOXET, FLUXONIL, MAGRILAN, FLUMIREX
citalopram - SEROPRAM, CITALEC
escitalopram - CIPRALEX
paroxetin - SEROXAT, PAROLEX, PAXIL, APO-PAROX
sertralin - ZOLOFT, SERLIFT, ASENTRA, STIMULOTON

4. generace antidepresív
a) SNRI - serotonin norepinephrine reuptake inhibitors
venlafaxin - EFECTIN, EFFEXOR, VELAXIN
milnacipran - IXEL
b) NDRI - norepinephrine-dopamine reuptake inhibitors
bupropion - WELLBUTRIN, ZYBAN

Další antidepresiva

-blokující alfa2-receptory
mianserin - LERIVON, MIABENE
-NaSSA - noradrenergic and specific serotoninergic antidepressants
mirtazapin - REMERON, ESPRITAL

-SARI - serotonin antagonist reuptake inhibitors - (se zdvojeným serotoninovým působením)
trazodon - TRITTICO
nefazodon - SERZONE, DUTONIN
-NRI - norepinephrine reuptake inhibitors
reboxetin - EDRONAX
atomoxetin
-SSE - specific serotonin enhancers
tianeptin - COAXIL

- jiné
hypericum perforatum - JARSIN (třezalka tečkovaná)

INHIBITORY MAO - POZOR: Nekombinovat s výše uvedenými bez výslovného pokynu lékaře!!!

- neselektivní a ireverzibilní (IMAO A a IMAO B)
fenelzin - NARDIL
isocarboxazid - MARPLAN
nialamid - NIAMID, NUREDAL
tranylcypromin - PARNATE

-selektivní a reverzibilní
MAO A
moklobemid - AURORIX
brofaromin - CONSONAR
toloxaton - HUMORYL
MAO B
selegilin (L-deprenyl) - SEPATREM, JUMEX

JINÁ PSYCHOFARMAKA S ANTIDEPRESIVNÍM ÚČINKEM

Thymoprofylaktika:
lithium - LITHIUM CARBONICUM, CONTEMNOL
-antiepileptika II. generace
karbamazepin - BISTON, TEGRETOL, FINLEPSIN, NEUROTOP, TIMONIL
soli kyseliny valproové - EVERIDEN, CONVULEX, ORFIRIL, DEPAMID
- antiepileptika III.generace
lamotrigin - LAMICTAL, EPIRAL
gabapentin - GABAPENTIN, NEURONTIN
topiramat - TOPAMAX

Atypická antipsychotika (neuroleptika):
klozapin - LEPONEX, CLOZARIL, ALEMOXAN
olanzapin - ZYPREXA
quetiapin - SEROQUEL, QUESTAX, KVENTIAX

Známe příčinu deprese?

Z Ordinace.cz

Ačkoliv depresi dobře poznáme a umíme ji u velkého počtu lidí i vyléčit, bohužel stále není známa její příčina. Nejbouřlivějším rozvojem prochází zejména zkoumání faktorů genetických, biochemických a vlivů sociálního prostředí. V zásadě můžeme depresivní poruchy rozdělit dle uvažovaného původu na dvě skupiny.

První je vyvolána známým poškozením nebo onemocněním mozku (úraz, dlouhodobá choroba), již rozpoznanou tělesnou chorobou, nebo je způsobena některými léky či drogami. Příčina je tedy u této skupiny známa.

Druhá skupina tzv. primární deprese je způsobena dle moderních vědeckých poznatků nedostatkem přenašečů nervových signálů mezi jednotlivými mozkovými buňkami a změnou citlivosti nervových zakončení (tzv. receptorů). Mezi látky, které se v lidském mozku účastní této činnosti, patří např. serotonin, norandrenalin, dopamin aj. O biochemických změnách v mozku nemocných a genetické dispozici tedy dnes není pochyb. Logickým důsledkem je, že za hlavní pokládáme biologické způsoby léčení.

Dalším faktem je, že přibližně u třetiny nemocných najdeme podobné potíže i u příbuzných -- z tohoto faktu vznikl předpoklad o vrozené poruše funkce v centrálním nervovém systému. Ne každý, kdo má nemocného příbuzného, však onemocní. Potíže může, ale také nemusí vyprovokovat psychická zátěž, vůči níž jsou tito lidé geneticky zvýšeně citliví. Výraznou zátěží je například porod dítěte. Deprese je chorobným stavem výrazně odlišným od "smutku všedního dne", především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. U obou těchto stavů může předcházet psychická zátěž, u primární deprese je jen poslední a nespecifickou kapkou, která mechanismus vzniku poruchy nastartuje.

Může depresi vyvolat i tělesné onemocnění?

Deprese u tělesných chorob není výjimkou a zejména to platí u starších lidí. V našich ordinacích se ocitají lidé s rozvíjející se depresí po infarktech srdečního svalu, s vysokým krevním tlakem, mozkovými příhodami, Parkinsonovou chorobou, cukrovkou, revmatizmem, endokrinními nemocemi (snížená sekrece hormonů štítné žlázy, onemocnění nadledvin) a s různými druhy autoimunitních chorob.

Dalšími jsou nádorová onemocnění, u nichž dochází k sekreci hormonů, poškození mozku, nemoci snižujících hladinu kyslíku v krvi, roztroušená skleróza, deficity některých vitaminů (B12, kyseliny listové, niacinu...), záněty jater, záněty mozkových blan a mozku, AIDS, tuberkulóza. Dle společných výzkumů s lékaři jiných oborů zjišťujeme, že deprese může výrazným způsobem zhoršovat průběh jednotlivých chorob. Víme zcela jistě, že zvyšuje úmrtnost na tyto choroby.

Může depresi vyvolat užívání léků, alkoholu nebo drog?

Poruchu nálady mohou způsobit také podávané léky (např. kortikosteroidy, cytostatika, protizáchvatové léky, léky proti početí, antipsychotika, léky proti alergiím, léky pro léčbu zvýšeného krevního tlaku, hypnotika) a v těchto případech je nutné upozornit lékaře, který léky ordinoval, aby uvážil jejich změnu či navázal spolupráci s psychiatrem.

Je nesporné, že deprese může vzniknout také v důsledku užívání alkoholu nebo drog (opioidy, sedativa, hypnotika, kokain, těkavé látky). Alkohol sice zpočátku působí úlevu, ale tento efekt je jen krátkodobý. Navíc alkohol při delším užívání narušuje rovnováhu mezi jednotlivými nervovými působky ve štěrbinách mezi mozkovými buňkami. Deprese mezi závislými je daleko častější než mezi ostatními.

Autor článku:
Martin Anders

Deprese - příčiny a důsledky

Rizikové faktory

Byla navržena široká škála biologických, sociálních a psychologických faktorů, které:
- zvyšují zranitelnost lidí ve vztahu k depresi (predisponující faktory);
- provokují nástup deprese a rozhodují o tom, kdy deprese začne (spouštěcí faktory);
- prodlužují onemocnění a oddalují uzdravení (udržující faktory).

Každý typ faktoru má biologické, sociální a psychologické složky


Faktory, u nichž se předpokládá, že hrají roli při depresi



Predisponující faktory

Biologické


Genetická dispozice, intrauterinní poškození (alkohol a tabák), porodní trauma, fyzická deprivace v dětství.

Sociální


Citová deprivace v dětství (např. oběti zneužívání), nedostatek podpůrných osobních a sociálních vztahů, pracovní nebo manželské problémy, odloučení nebo ztráta (zejména ve vztahu k rodičům a partnerovi).

Psychologické


Špatné vzory rodičovských rolí (alkohol, drogy, násilí), nízká sebeúcta (zejména u žen), naučená bezmocnost (přesvědčení založené na minulých zkušenostech, že člověk vlastním jednáním nemůže ovlivnit svou vlastní situaci).

Spouštěcí faktory

Biologické


Nedávno prodělaná infekce, invalidizující zranění, somatické onemocnění (zejména maligní).

Sociální


Nedávné stresující životní události zahrnující skutečnou nebo hrozící ztrátu (např. nadbytečnost, nezaměstnanost, odchod do důchodu, závažná nemoc v rodině, odloučení a rozvod, ztráta vztahu).

Psychologické


Pocity bezmoci a beznaděje, vyvolávané "špatným přizpůsobením se" jiným faktorům.

Udržující faktory

Biologické


Chronická bolest a invalidita

Sociální


Chronické sociální stresy nebo tlaky působené určitými problémy (s bydlením, financemi, prací, manželstvím, rodinou, přáteli), nedostatek blízkých vztahů, nedostatek informací o tom, jak se vyrovnávat s problémy, jak zvládat psychické potíže a nalézt praktickou pomoc.


Psychologické


Nízká sebeúcta, pochyby o možnosti uzdravení se z nemoci, důsledky "závislosti na podpoře".

=====

Deprese a úzkost mohou postihnout kohokoliv, avšak lidé, kteří jsou sociálně izolováni, tělesně handicapováni, ztratili někoho blízkého nebo starší lidé jsou vystaveni obzvláště vysokému riziku.

Důsledky
Deprese a úzkost jsou zdrojem velkého osobního strádání, chronických onemocnění a ekonomických nákladů. U asi 50 % depresivních případů může dojít ke spontánní remisi. Neléčená deprese může mít závažné důsledky, jako je zvýšené riziko sebevraždy a pokusu o ni, manželské problémy nebo zhroucení manželství a pracovní problémy (jako je nemocenská, fluktuace, špatná výkonnost a nehody). Děti depresivních pacientů jsou kromě toho náchylnější k emočním a kognitivním poruchám.

Chronická deprese a závislost na uklidňujících prostředcích může vést ke snížené kvalitě života, k alkoholismu a zneužívání návykových látek, může nepřiměřeně zatěžovat zdravotnické služby a vést ke ztrátě produktivní ekonomické aktivity.

Mentální anorexie

Anorexie (Mentální anorexie)

Jsem tlustá, jsem tlustá, jsem tlustá

Mnoho lidí, zejména dospívajících děvčat, zaměňuje redukční dietu a jídlo ve strachu z tloušťky za zdravou výživu. Osobní spokojenost a společenský úspěch nekriticky spojují s vyhublou štíhlostí a nadměrnou sebekontrolou v jídle.

Anorexie (Mentální anorexie)

Ve světě, kde se šedesát procent mladých žen obává nadváhy a není spokojeno se svým tělem je potom obtížné rozhodnout, kde končí dieta a kde začíná mentální anorexie. I když mentální anorexií trpí méně než půl procenta mladých žen, ohrožují její příznaky přibližně 6 % dívek na konci puberty. Jsou vyhublé, trpí podvýživou a přesto je jejich život ovládán strachem z tloušťky.

Každý strach má svoje reálné kořeny. Podobně tomu je i v případě strachu z tloušťky. Proto jsou mentální anorexií nejvíce ohroženy dívky v průběhu dospívání, kdy se zásadním způsobem mění jejich tělo a výrazně vzrůstá tělesná hmotnost. Skutečnost, že ženskému tělu je tradičně věnována větší pozornost může za to, že mentální anorexie ohrožuje více dívky než chlapce, jejichž počet je nejméně desetkrát nižší.

Co je mentální anorexie?

Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Nemocní s anorexií neodmítají jídlo proto, že by neměli chuť, ale proto, že nechtějí jíst, i když to někdy popírají a uvádí různé důvody, proč jíst "nemohou".

Nechutenství nebo oslabení chuti k jídlu je většinou až důsledkem hladovění. Omezování se v jídle je naopak často doprovázeno zvýšeným zájmem o jídlo (myslí na něj, sbírají recepty, rádi vaří a vykrmují ostatní) a někdy i zvýšenou nebo změněnou chutí, například na sladké. Jde projev přizpůsobení se sníženému příjmu energie a některých živin.

Lidé trpící mentální anorexií si postupně zvykají na snížený příjem energie, prázdný talíř i žaludek, nadměrnou sebekontrolu v jídle, zapadlé břicho a vystouplé kosti. Jako by byli zakleti do dietní rovnice "energetický příjem = energetický výdej" a často si nepovolí normální jídlo, pokud si ho "nezaslouží" usilovným cvičením. Děsí se každého většího nebo energeticky hodnotnějšího jídla a snadno se cítí přejedeni. Podobně nekritičtí jako k velikosti porcí jsou i ke svému tělu.

Obtíže a průběh

Mentální anorexie

Podvýživa a často už i mírná vyhublost mohou způsobovat řadu zdravotních komplikací různé závažnosti. Po prvotním období, kdy bývají hubnoucí spokojeni a plni energie se objevuje zvýšená citlivost na chlad, zácpa, chudokrevnost, pocity nevolnosti spojené se zmenšením žaludku, osteoporóza, srdeční a další, často velmi závažné obtíže. Nedostatek živin poškozuje játra, odvápněné kosti jsou křehké, objevuje se nespavost i různé psychické problémy. Ten, kdo už tolik riskoval pro krásu zpravidla těžce nese vypadávání vlasů nebo výrazné zhoršení pleti a růst ochlupení po celém těle.

Nebezpečí podvýživy a dehydratace výrazně vzrůstá s klesajícím věkem a tělesnou hmotností nemocných. U dětí se může zpomalit růst a opozdit puberta. Hladovění a podvýživa jsou vždy spojeny s utrpením a mohou skončit i úmrtím, které je u nemocných s MA až 18x vyšší než u jejich zdravých vrstevníků. Více než třetina anorektiček se časem začne přejídat a některé i zvracet.

Jaká je příčina mentální anorexie?

Kromě "dobrých důvodů k dietě" (například vzrůst tělesné hmotnosti, esteticky nevhodné rozložení tělesného tuku, matka nebo sestra drží dietu, v rodině se neustále komentuje jídlo a tělesný vzhled) hraje významnou roli i nejistota spojená se změnami v dospívání a v rodině, osobní zájmy (zejména některé sporty "vyžadující" nízkou tělesnou hmotnost nebo modeling), ale i nešťastná náhoda.

Důležité je vědět, že neexistuje žádná specifická příčina anorexie jejíž odstranění by vedlo k vyléčení. Většina psychických problémů, se kterými je možné se u nemocných s anorexií setkat je spíše důsledkem než příčinou nedostatečné výživy a vyhublosti.

Jak začít bojovat s mentální anorexií?

Vyléčit se z mentální anorexie vždy znamená začít jinak a víc jíst a přibrat na tělesnou hmotnost přiměřenou věku a tělesné výšce. Pokud se nemocný skutečně chce vyléčit, je k tomu téměř vždy donucen okolnostmi (zdravotní nebo psychické obtíže, tlak okolí a rodiny). Jako každý normální člověk nejprve hledá snadné a nejméně bolestivé řešení.

První kroky by proto měly směřovat tím směrem, že přestanete odkládat řešení. Musíte hledat co Vám chutná, nebo co můžete jíst tak, aby Vám to nevadilo. Musíte rozšířit svůj jídelníčeka zvýšit energetický příjem. Důležitým pravidlem je jíst mechanicky. Člověk, který se dlouho nadměrně omezoval v jídle a zvykl si na nízký energetický příjem se nemůže řídit pocitem chuti, sytosti a hladu.

V případě závažnější vyhublosti a u dětí je třeba se co nejrychleji obrátit na odborného lékaře.

Jaký je lék na mentální anorexii?

Nejdůležitějším lékem při léčbě anorexie je samozřejmě dostatečná a vyvážená strava a změna nevhodných jídelních a pohybových návyků. Zpočátku výživného režimu se většina nemocných cítí přejedená. Často trpí pocity plnosti, které jsou mylně vykládány jako známka tloušťky.

Počátek výkrmného režimu také může být spojen s otoky a s bolestivou zácpou. Ten, kdo si předtím zvykl na větší dávky projímadel by měl jejich vysazení konzultovat s lékařem. Nepříjemné pocity to je cena, které se nevyhnete. V případě, že pravidelně a vydatně jíte a tělesná hmotnost nestoupá, je možné jako doplněk stravy užívat, některý z nutričních nápojů (Resource, Nutridrink nebo Fresubin), který je na trhu.

V žádném případě ale nutriční nápoj nesmí nahrazovat normální jídlo (snídaně, oběd, večeře a dvě svačiny). Nejvhodnější je vypít jedno balení (300 ml.) před spaním.

Kolik byste měli vážit?

Při stanovení cílové váhy počítejte vždy s určitým rozpětím a s tím, že tělesná hmotnost během dne, roku i menstruačního cyklu kolísá. Jestliže máte dnes o 1 kg více než včera, nemuseli jste o kilogram přibrat - může to být kilogram zadržené tělesné tekutiny, nápoje nebo jídla.

Normální je, že tělesná váha vzrůstá s věkem. Jste-li starší 18 let, vaše tělesná hmotnost by měla být vyšší než BMI 18,5. Nezapomínejte, že se nelze vyléčit z mentální anorexie a nepřibrat. Za zdraví a normální život budete možná nějakou dobu "platit" tím, že nebudete spokojeni se svým tělem. Ostatně se svým tělem není spokojeno více než padesát procent vašich vrstevnic.

Čemu je třeba se vyhnout?

Nezbytnou změnu stravovacích a pohybových návyků (to je základ léčby mentální anorexie) často znemožňují některá nevhodná očekávání, která vedou k nekonečným odkladům, jako například:

* nejprve musím přijít na to, co je příčnou mých obtíží;
* počkám, až budu opravdu chtít;
* musím jíst s chutí a když mám hlad;
* musím si pomalu zvykat (během tří týdnů můžete zásadně změnit jídelníček a dostatečně zvýšit energetický příjem);
* musím jíst to, co je zdravé a po čem mi není špatně;
* musím jíst častěji a v malých porcích;
* nesmím udělat žádnou chybu;
* když budu víc jíst, měla bych se víc hýbat (naopak byste měli přestat spojovat příjem jídla s výdejem energie).

Jak se vyvarovat přejídání?

Mnoho anorektiček se bojí začít jíst s argumentem, že se nechtějí přejídat a že bulimie je také závažný problém. Pocit přejedení je relativní a budete se cítit přejedeni, i když sníte víc než jste zvyklí. Proto se zprvu musíte cítit přejedeni. Navíc, abyste přibrali musíte nějakou dobu jíst víc než ostatní.

Z hlediska rizika přejídání v budoucnu je výhodné dodržovat pravidelný režim (vždy ale akceptovat určité rozmezí a nevynechat jídlo jen proto, že bude oběd o hodinu později) a jíst mechanicky.

Nekupujte si žádné light výrobky a dejte si pozor na "zobání" drobných mlsků a ovoce. Mnoho lidí se začne přejídat právě jídly, kterých se nebojí, protože jsou v kategorii "dietní" nebo "zdravé". Ve vašem případě je zdravé to, co vás zasytí. Když se náhodou opravdu přejíte, nic se neděje. Snažte se nezvracet, protože zvracení vede dále k přejídání.