Nejpodstatnější úvodem:Deprese, úzkosti i schizofrenie

Nezaměňujte depresi se "smutkem všedního dne"

Deprese nepochybně provází lidstvo převážnou část jeho historie. Již starověk znal depresi. Příznaky nemoci popisované starými autory se velmi podobají dnešním a z historek lze odvodit, že melancholii měli v antickém Řecku na svědomí olympští bohové a u židů za ní stál trestající Jehova.

Význačný lékař Hippokrates ve 4. století před naším letopočtem rozpoznal a označil tuto duševní chorobu jako melancholie a předpokládal, že postiženým orgánem je mozek, kde se hromadí nadměrné množství tzv. černé žluče. Lékaři na černou žluč věřili dva tisíce let! Slavný Paracelsus nevěřil na černou žluč a doporučoval spíše látky vyvolávající smích.

Lze říci, že prvním "antidepresivem", které bylo užito lékaři v léčbě deprese bylo opium. Těm movitějším nemocným lékaři doporučovali pobyt u moře, hojnost jídla, pití a užívání sexuálních rozkoší. Není tajemstvím, že deprese postihla i řadu význačných osobností, mimo jiné k nim patřil Poe, Twain, malíř van Gogh, hudební skladatelé Mahler a Schuman.

Depresi mohou mít i děti

Již od dětství existuje riziko výskytu deprese , ale přesná čísla určující výskyt deprese v této věkové skupině neznáme, velmi pravděpodobně je procento postižených jen o něco nižší, než je výskyt deprese u dospělých. Velká část nemocných dětí není rozpoznána a tudíž ani řádně léčena, neboť stanovit diagnózu je velmi obtížné. Víme však, že se deprese projevuje u dětí odlišným způsobem, než u dospělých jedinců.

Kolem 10. roku života jsou již popsány stavy podobné potížím dospělých. Dětem nechutná jíst, jsou unavené, stěžují si na bolesti břicha, nudí se, mívají poruchy chování, utíkají z domova či se sebeobviňují. Výskyt deprese je do puberty u obou pohlaví stejný. Před pubertou je poměr mužů a žen přibližně stejný, po pubertě se mění. Z ne dosud jasných důvodů je v dospělosti dvakrát častější deprese u žen. Vrchol výskytu pro obě pohlaví je mezi 25 - 40 lety. Celoživotní riziko pro rozvoj deprese je u žen 20 - 25 % a u mužů 7 - 12 %.

Jaké jsou příznaky deprese

Lékařským pojmem deprese označujeme psychickou poruchu, která se ve své nejtěžší formě projevuje smutnou a sklíčenou náladou způsobující nemocnému duševní trýzeň a bolest. Na přechodnou dobu dojde k rozvrácení dosavadního pacientova života.

Opravdová deprese je vážná nemoc, která se stává jednou z nejhorších zkušeností, s níž se může člověk během svého života potkat. Tato deprese je chorobným stavem výrazně odlišným od "smutku všedního dne", především vyšší intenzitou a nepřiměřeně dlouhým trváním depresivních příznaků. Jde o nemoc, nikoliv o lenost či nedostatek vůle nebo slabošství.

Deprese není slabostí charakteru, ale duševní poruchou, která není vůlí ovlivnitelná! Svými důsledky postihuje nejen toho, kdo jí trpí, ale i jeho nejbližší rodinné příslušníky. Je provázena sníženým sebevědomím a ztrátou sebedůvěry, beznadějí, pesimistickými výhledy do budoucnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostí, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, neschopností se radovat ze zážitků a věcí, které dříve těšily, nezájmem o sebe, o svou práci, rodinu, přátele či své dosavadní záliby a koníčky.

Často slyšíme od pacienta, že přemýšlí o ztrátě smyslu života, o naprostém chybění životního cíle, o ztrátě odvahy žít a poprat se s obtížemi, které ho na cestě životem potkávají. Ovládají ho pocity ztráty vlastní ceny, obavy ze smrtelných nemocí, infarktu, rakoviny, AIDS nebo ze zešílení. Myšlenky jsou zpomalené, odbíhají od činnosti. Většina nemocných v depresi cítí únavu, tíhu, malátnost, vyčerpanost. Výrazný pocit ztráty energie může dosáhnout až takového stupně, že je člověk schopen jen ležet . Někomu bývá nejhůře ráno, jinému naopak večer.

Někteří nemocní si stěžují již ráno na pocit únavy "jakoby celou noc skládali uhlí". Soustředění na aktivitu je zhoršené. Každá činnost, duševní či fyzická, vede rychle k únavě. Mnoho depresivních se předčasně probouzí a není již schopno usnout . Jindy popisují problém s usínáním nebo lehký, často přerušovaný spánek, po kterém chybí pocit odpočinutí.

Autor původního článku: Martin Anders - Ordinace.cz
5. května 2007

Příznaky deprese

Dále uvedu stručně výčet příznaků klasické deprese.
1) Ztráta zájmu, energie a radosti, někdy provázené úzkostí.
2) Nedostatek elánu a motivace způsobující, že i jednoduché úkoly se zdají být obtížné či nezvládnutelné.
3) Nedostatečná soustředěnost.
4) Celková únava.
5) Agitovanost a neklid.
6) Změny chuti k jídlu, a to jak zvýšení, tak i snížení.
7) Změny spánku, zvýšená spavost nebo nespavost.
8) Ztráta normální mimiky, vnější afektivity a libida.
9) Ztráta sebedůvěry, vyhýbání se kontaktům s ostatními.
10) Podrážděnost.
11) Pocity nepřiměřenosti, bezmoci a beznaděje.
12) Zácpa, menstruační poruchy, psychosomatické obtíže, svědění a bolesti.
13) Zhoršení nálady v určitou denní dobu - např. hned po probuzení.
14) Sebevražedné myšlenky.

Samozřejmě nemusí mít každý nemocný všechny uvedené příznaky současně, ale čím jich má více nebo čím jsou intenzivnější, tím je diagnóza deprese pravděpodobnější. Záleží také na druhu deprese, které potíže vystupují do popředí a které zůstávají jakoby skryté.

Roztřídění depresí

Druhy depresí podle různých kritérií

Pro třídění depresí záměrně nepoužiji oficiální klasifikaci podle MKN-10. Toto dělení je příliš zjednodušující z hlediska prožitku pacienta i z hlediska volby terapie.
Základní rozdělení:
-slabá či lehká deprese - špatná nálada jak přichází, tak zase odchází. Obvykle začíná určitou stressovou událostí. Může být úzkost, pacient se necítí dobře. K odstranění obvykle stačí změna stylu života.
-mírná deprese - špatná nálada přetrvává, bývají tělesné příznaky. Změna životního stylu nezabírá. Je nutná lékařská péče.
-těžká, hluboká deprese - životu nebezpečná, intenzivní příznaky. Tělesné symptomy, bludy a vidiny. Kontakt s lékařem je naprosto nutný co nejdříve.

Jiná označení:
-reaktivní deprese - krátkodobá deprese způsobená stressovou událostí. "Nadsazená" normální reakce na něco nepříznivého. Odstranění - rada, podpora okolí, zvládání stressu, praktické kroky. Pacient s reaktivní depresí se může ještě těšit ze společenských situací a reagovat na ně.
Pozor - stressová událost může spustit mnohem těžší depresi, která již není reakcí na stres v pravém slova smyslu!
-endogenní deprese - vznikají bez zjevné příčiny, jsou intenzivní a jsou tělesné příznaky - ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, časné vstávání, horší nálada v ranních hodinách, ztráta zájmu o sex. Obvykle se lepší léčbou.
Stejné příznaky však mohou spouštět i stressové události. Rozdělení je důležité z hlediska léčby.

Další způsoby označování:
-neurotická deprese - označení pro lehké deprese, pacient má lepší a horší dny, cítí se depresivnější večer, obtížně usíná, budí se v noci, nebudí se ráno. Někteří pacienti spí nadmíru a někteří pozorují, že se snáze rozčílí. Alternativa označení lehká deprese.
-psychotická deprese - jde o těžké deprese, jsou tělesné příznaky, možná je ztráta kontaktu se skutečností. Bludy, vidiny. Lékařské ošetření je potřebné v každém případě.

-bipolární deprese - jiné označení pro maniodepresivní choroby. Je vždy psychotická.
-monopolární deprese - tito nemocní zažívají jen špatnou náladu.

Jiná označení:
-zrychlená deprese - úzkosti, starosti, neklid.
-zpomalená deprese - zpomalené tělesné i myšlenkové pochody, neschopnost soustředění. Je-li choroba těžká, může mít pacient pocit, že se nemůže pohybovat, mluvit nebo jíst a je nebezpečí, že bude trpět hladem.
-dysthymia - slabá, vytrvalá deprese. Diagnostikuje se, trvala-li deprese v minulých dvou letech déle než dva měsíce. Nerozhodnost, ztráta sebeúcty. Snad působí lépe psychoterapie než léky.
-dissimulovaná, larvovaná deprese - není pocit deprese, spíše tělesné příznaky jako bolest na hrudi, zažívací potíže, potíže se spánkem. Nejprve je třeba vyloučit tělesnou chorobu. Potom "překvapivě" lépe než analgetika, digestiva či hypnotika zaberou antidepresiva.
-organická deprese - způsobená tělesnou chorobou nebo fyzikální terapií.
-krátkodobá recidivující deprese - deprese zjištěná v poslední době, intenzivní depresivní stavy, které však trvají pouze několik dní.
-sezonní emoční poruchy - SAD, seasonal affective disorder - zpravidla v zimních měsících, snad pokles hladiny denního světla. Nutkání jíst hodně uhlovodanů resp. čokolády, růst potřeby spát.

Volně podle portálu Zdravcentra

Psychotická deprese

Jeden z příznaků tohoto onemocnění:

Bludy a vidiny
Když vás stihnou skutečně těžké deprese, deformuje to vaše myšlení natolik, že ztratíte kontakt se skutečností. Vaše mysl fantazíruje a vy můžete propadnout obavám, že začínáte bláznit. Tak tomu ale není, trpíte jen hlubokou depresí a léčba váš stav zlepší. U těžkých depresí se mohou vyskytnout bludy, naštěstí (neboť jsou velice zhoubné) je jejich výskyt řídký.
Blud je falešná představa, kterou neotřesně zastává ten, kdo jím trpí. V depresi bludy jen reflektují a posilují depresivní náladu, jak se to dělo Jakubovi, kterého jsem poznal před nějakým časem. Byl přesvědčen, že by se měl udat policii, protože omylem odešel z nějakého obchodu, aniž zaplatil za jablko. Myslel si, že po něm pátrá policie a že z toho není východiska. Myslel si, že tím uvedl celou svou rodinu do hanby. Bylo nemožné ho přesvědčit o tom, že není veřejným nepřítelem číslo jedna, že chybovat může každý a že nikoho ani nenapadne, aby se tím zabýval.

Někdo jiný si zase myslí, že je tím nejhorším člověkem na světě, nebo že se ho lidé chtějí zbavit, protože je tak špatný. Někteří pacienti si myslí, že nemají vůbec žádné peníze, jiní zase, že umírají nebo dokonce že už jsou mrtví. Různých typů bludů je právě tolik, kolik je nápadů v lidské mysli, ale ve všech se nějak zračí depresivní nálada a depresivní myšlení.

Zatímco k bludům patří nesprávné myšlenky, u vidin jde o vnímání něčeho neskutečného. Obvykle jde o zvuky. Tak například někteří lidé trpící velmi hlubokými depresemi slyší hlasy tam, kde nikdo není. Hlasy zní, jako by někdo v místnosti k pacientům mluvil, a jsou tak skutečné, že to nahání hrůzu. Takové hlasy mohou pacienty kritizovat nebo jim říkat, že jsou zlí. Ty hlasy posilují depresi. Jiní pacienti vidí nebo cítí věci, které tam nejsou, ale takové vidiny jsou vzácné.

Citace z knihy DEPRESE na portálu Zdravcentra

Depresi doprovází často úzkost

Pojem deprese je široce používán jako popis příznaku, syndromu nebo onemocnění.

Poruchy nálady představují kontinuum normálního střídání nálad. Normální osoba může prožívat širokou škálu nálad. Depresivní nálada po určité časové období může být normální reakcí na určitou ztrátu nebo stresující dění. Normální lidé nicméně takovou epizodu překonají, zatímco jiní jsou "náchylní" k rozvoji poruchy nálady.

Depresivní syndrom je definován jako nepsychotická psychiatrická porucha, která zahrnuje přinejmenším pět z následujících symptomů (přítomných téměř denně v průběhu dvou týdnů) a představuje změnu v porovnání s předchozím normálním fungováním:

1. depresivní nebo podrážděná nálada, konstatovaná buď na základě subjektivního vnímání nebo prostřednictvím pozorování druhými;
2. výrazně snížený zájem nebo ztráta zájmu a potěšení ze všech, nebo téměř všech, obvyklých činností;
3. změny váhy (výrazný úbytek nebo přírůstek), snížená nebo zvýšená chuť k jídlu;
4. poruchy spánku (nespavost nebo zvýšená spavost),
5. psychomotorický neklid nebo retardace, pozorovatelná druhými, nikoliv pouze subjektivní pocit neklidu nebo zpomalenosti;
6. únava a ztráta energie;
7. pocity bezcennosti, výčitky a přehnané pocity viny;
8. snížená schopnost myšlení a koncentrace, snížená motivace k pouštění se do nových úkolů, nerozhodnost;
9. stále se vracející myšlenky na smrt, úvahy o sebevraždě nebo pokus o ni.

Deprese může mít v průběhu času proměnlivou závažnost, od mírných příznaků po závažné formy.

Depresivní syndrom se také označuje jako unipolární deprese, při cyklickém střídání depresivních a manických epizod hovoříme o bipolární poruše. (Mánie je stav charakterizován povznesenou náladou, abnormální vzrušivostí, přehnanými pocity blaha a nadměrné aktivity. Bipolární porucha je natolik závažná, že vede ke značnému narušení obvyklých sociálních aktivit a vztahů nebo výkonu povolání a bývá nezbytná hospitalizace, aby pacient neublížil sobě nebo druhým.) Tato kapitola se zabývá pouze unipolární depresí.

Depresivní epizody mohou být komplikovány úzkostí (vysoce nepříjemný, často nejasný pocit obavy z něčeho neznámého, doprovázen určitými tělesnými pocity). Ta může zahrnovat záchvaty paniky (spontánní, epizodická, intenzivní období úzkosti) a vést ke zvýšené spotřebě alkoholu a užívání drog. I když depresivní symptomy mohou zhoršovat současné somatické onemocnění, nelze poukázat na žádný organický faktor, jenž by tyto symptomy vyvolával nebo udržoval.

Z portálu Zdravcentra

Depresí netrpí jen duše...

Deset až patnáct procent lidí prožije v životě nějakou formu deprese.

Všichni si občas stěžujeme na to, že máme depresi. Tento výraz obvykle používáme tehdy, když se nám nedaří, jsme smutní a unavení. Někdy může být depresivní nálada reakcí na nějakou tragickou událost - vážné onemocnění, ztrátu někoho blízkého apod. Neznamená však nemoc. V takovém případě smutek a zoufalství odpovídají situaci.


Problém ale nastává, když nálada neodráží skutečnost a negativní emoce se objevují příliš často, trvají příliš dlouho anebo je jejich intenzita nepřiměřená. Pak teprve můžeme hovořit o depresi. Někteří lidé jsou k ní náchylnější, jiní jí odolávají snáze. Vědci už před časem potvrdili, že dědičnost hraje při jejím vzniku významnou roli. Nelze ovšem říci, že by za nemoc odpovídal jeden gen, může jich být řada. Geny se vzájemně ovlivňují a na vzniku onemocnění se podílí také prostředí.

Narušuje také imunitu

"Deprese se může projevovat i různými tělesnými obtížemi a bolestmi - nejčastěji hlavy a zad. Je prokázáno, že zhoršuje průběh chronických onemocnění a například významně snižuje délku přežití po infarktu myokardu. Stejně tak je dokázáno, že narušuje imunitní systém. Mnohdy lékař nemůže žádnou příčinu tělesných obtíží objevit. Teprve když vezme v úvahu depresi, zjistí, že odhalil příčinu onemocnění," uvádí MUDr. Jaroslava Laňková, praktická lékařka a odborná garantka programu Postup léčby deprese pro praktické lékaře v rámci Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Antidepresiva spolehlivě účinkují

Deprese není v žádném případě slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně. A není to ani známka nějaké abnormality. Mít depresi rozhodně neznamená, že je člověk blázen. Může se však cítit prázdný, bez energie, smutný a vyčítat si to. Obvykle ani nezvládá každodenní záležitosti a nesoustředí se. Nedokáže se radovat z věcí, které ho dříve těšily.

"Jestliže lékař vyloučí onemocnění těla, může být příčinou obtíží právě deprese. Pokud je diagnostikována, může se po podání antidepresivních léků pacient dočkat takřka zázračného vyléčení. Bohužel však nemocní bývají mnohdy přesvědčeni, že jejich obtíže jsou tělesné, a psychické příčiny nemoci odmítají. Hledají proto další lékaře, podrobují se náročným vyšetřením a zbytečně ztrácejí čas a oddalují účinnou léčbu. Někteří z nich své potíže léčí sami a užívají léky na odstranění úzkosti či na spaní. To jsou ale většinou léky návykové. Na rozdíl od antidepresiv neléčí depresi a nezkracují její délku.

Deprese je jednou z nejlépe léčitelných psychických poruch. Čím dříve ji lékař objeví a léčí, tím dříve odezní. Léčba pomáhá naprosté většině pacientů. Neléčená deprese může trvat léta a postupně vést ke ztrátě výkonnosti, izolaci, výraznému zhoršení zdravotního stavu a snížení obranyschopnosti organismu," dodává dr. Laňková.

Jana Herodková, Právo

NÁVŠTĚVU LÉKAŘE NEODKLÁDEJTE

Zatím je rozpoznávána a správně diagnostikována asi jen polovina depresí. Alarmující je zjištění, že celých čtyřicet procent sebevrahů navštívilo v předchozích čtyřech týdnech lékaře. To jsou důvody, proč se v dubnu praktičtí lékaři a psychiatři zaměřili na její odhalování.

Orientační test pomůže zjistit, zda nepotřebujete pomoc odborníka. Na otázky odpovídejte pouze ano či ne. Pokud odpovíte alespoň na jednu z nich ano, měli byste se obrátit na praktického lékaře.

**Během posledních několika týdnů mívám smutnou náladu nebo pocity neúspěchu, selhání, nebo dokonce pocit, že jsem na dně anebo zoufalý(á).

** Během posledních několika týdnů nepociťuji potěšení z věcí, které běžně rád(a) dělám.

** Během posledních několika týdnů jsem bez zjevné příčiny výrazně více unavený(á) nebo se necítím zdráv, i přesto, že u mě nebyla zjištěna žádná nemoc.

** Během posledních několika týdnů špatně spím nebo ráno nemám pocit odpočatosti.

** Dlouhodobě mě trápí různé tělesné bolesti, kterých se nemohu zbavit.